|
|
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
|
|
|
Europeizace české zahraniční politiky a vliv předsednictví v Radě EU: Případ palestinsko-izraelského konfliktu
Pelc, Martin ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce aplikuje teoretický koncept europeizace na zkoumání české zahraniční politiky a jejích případných proměn v souvislosti s výkonem předsednické funkce v Radě EU. Na příkladu palestinsko-izraelského konfliktu jsou analyzovány rozdílné české a evropské postoje a jejich následným srovnáním je určována míra nesouladu mezi českými stanovisky a pozicemi EU. Česká republika je historickou tradicí i díky současné politice známá velmi přátelskými vztahy s Izraelem. Naopak EU se významně soustředí na podporu Palestinců a budování jejich státu. Výzkum je rozdělen do tří časových období: před předsednickým mandátem v letech 2004-2008, během českého předsednictví a po jeho skončení až do konce roku 2010. Cílem tohoto výzkumu je na konkrétním případu palestinsko-izraelské problematiky zhodnotit změny v míře nesouladu mezi českou domácí a evropskou sférou a zjistit, zdali v daném období došlo k europeizaci české zahraniční politiky. Hlavní otázkou této diplomové práce je, zdali má předsednictví v Radě EU vliv na dlouhodobější europeizaci domácí zahraniční politiky. Výzkum ukazuje, že předsednická funkce nemá vliv na trvalejší změny v domácí zahraniční politice a celkově diplomová práce naznačuje, že i jiná hledání příčinných souvislostí europeizace domácí zahraniční politiky přinášejí spíše...
|
|
|
Visegrádská spolupráce v české zahraniční politice od roku 2003
Kříž, Václav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje roli visegrádské spolupráce v české zahraniční politice od roku 2003. Cílem je objasnit, jakou roli hrála visegrádská spolupráce, respektive jednotlivá předsednictví České republiky (2003-2004, 2006-2007, 2011-2012) v českých zahraničněpolitických zájmech. Práce se snaží na základě diachronní komparace zodpovědět otázku, zda lze hovořit v případě visegrádské spolupráce o politickém nezájmu. V případě visegrádské spolupráce toto znamená definování priorit agendy pouze za účasti byrokratického aparátu státní správy. Práce se zaměřuje na roli vlády České republiky v tomto procesu jakožto nejdůležitějšího aktéra české zahraniční politiky. Pro tyto účely práce jsou analyzovány jednotlivé koncepčních dokumenty, programy předsednictví a následně pro ověření výsledků předsednictví i odborná literatura, která kriticky hodnotí výkon jednotlivých předsednictví. Analýza následně potvrzuje, že se v případě visegrádské spolupráce jedná o politický nezájem. Zároveň ale visegrádská spolupráce zaznamenává úspěchy, jelikož je dobře spravována odborným byrokratickým aparátem. Práce v tomto rozsahu může sloužit jako základ pro další hlubší analýzu, která obsáhne například i parlamentní prostředí.
|
|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Role Karla Schwarzenberga v česko-německých vztazích
Duháčková, Klára ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se snaží poukázat na činnost české ga, který rál klíčovou ání česko enské, později české evropské Práce představí šlechtického i vliv české aristokracie, která průběhu 20. století poukázala české zemi jako suverénnímu stá ě ávajících hranic, jež chybňovaly hlasy sílící stické strany Text práce následně sleduje Vídně první ké kroky é směřovaly ke spolupráci Ačkoliv ivním nciálu využil kancléř á Mezinárodní helsinské federace Kvůli této činnosti se také následně áclavem který krátce po Sam tové revoluci nabídnul místo kancléře na Pražské radě středník zi českou a německou stranou při vzn Česko německé smlouvy o dobrém sousedství a řátelské spoluprác opouští ražský primárně soustředí ční, í a publikační činnost Poslední část práci českém hraničích věcí 2007 až 2013 Cílem této bakalářské prá přiblížit čtenáři mezi oběma partner budoucím směřování č německých vztahů, které dostalo přednost před otá
|
|
|
Občanská válka v Sýrii z perspektivy české a německé diplomacie
NOVOTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem jedné z největších humanitárních katastrof od druhé světové války - syrskou občanskou válku. Důraz je kladen na postoje české a německé diplomacie vůči tomuto konfliktu. Nejprve je čtenář obeznámen s aspekty autoritářského vládnutí na Blízkém východě. Tyto aspekty jsou analyzovány v širším kontextu, ve vztahu k Arabskému jaru, které začalo v roce 2011 a později se vyvinulo do Arabellion (Arabélie). Zadruhé jsou vylíčeny hlavní události Syrské občanské války (až do konce roku 2018), aby čtenář mohl získat přehled o průběhu této války. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány a komentovány přístupy české a německé diplomacie vůči záležitostem v Sýrii. Jelikož oba státy, ČR i SRN, jsou členy Evropské unie, která má vlastní Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, je tento aspekt také zmíněn v závěru práce.
|
|
|
Visegrádská spolupráce v české zahraniční politice od roku 2003
Kříž, Václav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Práce se věnuje roli visegrádské spolupráce v české zahraniční politice od roku 2003. Cílem je objasnit, jakou roli hrála visegrádská spolupráce, respektive jednotlivá předsednictví České republiky (2003-2004, 2006-2007, 2011-2012) v českých zahraničněpolitických zájmech. Práce se snaží na základě diachronní komparace zodpovědět otázku, zda lze hovořit v případě visegrádské spolupráce o politickém nezájmu. V případě visegrádské spolupráce toto znamená definování priorit agendy pouze za účasti byrokratického aparátu státní správy. Práce se zaměřuje na roli vlády České republiky v tomto procesu jakožto nejdůležitějšího aktéra české zahraniční politiky. Pro tyto účely práce jsou analyzovány jednotlivé koncepčních dokumenty, programy předsednictví a následně pro ověření výsledků předsednictví i odborná literatura, která kriticky hodnotí výkon jednotlivých předsednictví. Analýza následně potvrzuje, že se v případě visegrádské spolupráce jedná o politický nezájem. Zároveň ale visegrádská spolupráce zaznamenává úspěchy, jelikož je dobře spravována odborným byrokratickým aparátem. Práce v tomto rozsahu může sloužit jako základ pro další hlubší analýzu, která obsáhne například i parlamentní prostředí.
|
|
|
Europeizace české zahraniční politiky a vliv předsednictví v Radě EU: Případ palestinsko-izraelského konfliktu
Pelc, Martin ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce aplikuje teoretický koncept europeizace na zkoumání české zahraniční politiky a jejích případných proměn v souvislosti s výkonem předsednické funkce v Radě EU. Na příkladu palestinsko-izraelského konfliktu jsou analyzovány rozdílné české a evropské postoje a jejich následným srovnáním je určována míra nesouladu mezi českými stanovisky a pozicemi EU. Česká republika je historickou tradicí i díky současné politice známá velmi přátelskými vztahy s Izraelem. Naopak EU se významně soustředí na podporu Palestinců a budování jejich státu. Výzkum je rozdělen do tří časových období: před předsednickým mandátem v letech 2004-2008, během českého předsednictví a po jeho skončení až do konce roku 2010. Cílem tohoto výzkumu je na konkrétním případu palestinsko-izraelské problematiky zhodnotit změny v míře nesouladu mezi českou domácí a evropskou sférou a zjistit, zdali v daném období došlo k europeizaci české zahraniční politiky. Hlavní otázkou této diplomové práce je, zdali má předsednictví v Radě EU vliv na dlouhodobější europeizaci domácí zahraniční politiky. Výzkum ukazuje, že předsednická funkce nemá vliv na trvalejší změny v domácí zahraniční politice a celkově diplomová práce naznačuje, že i jiná hledání příčinných souvislostí europeizace domácí zahraniční politiky přinášejí spíše...
|
|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Klausovy vlády a rozkol české zahraniční politiky ve vztahu k integraci do evropských struktur
Vaculík, Pavel ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se věnuje české zahraniční politice ve vztahu k evropské integraci v letech 1992 až 1997. Česká republika krátce po svém založení procházela obdobím velkých změn a vytvářením ústavních zvyklostí při rozdělení pravomocí v její zahraniční politice, které vedlo ke střetům mezi aktéry o výkladu přidělených kompetencí. V práci jsou zkoumány a komparovány jednotlivé koncepty evropské integrace hlavních aktérů ve vztahu k Evropské unii od roku 1992 do roku 1997. V první kapitole jsou rozebrány jednotlivé pravomoci hlavních aktérů v české zahraniční politice a teorie politických arén, která slouží v práci k vysvětlení procesu vzniku české evropské politické agendy. V hlavní kapitole práce jsou zkoumány názory hlavních aktérů české zahraniční politiky na proces evropské integrace a role České republiky v ní. Mezi nejvýznamnější představitele jsou vybrány prezident Václav Havel, premiér Václav Klaus a ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec. V poslední analytické části práce dochází k závěru, že ve vztahu k Evropské unii panovala v české zahraniční politice nejednotnost, která byla prohlubována názorovými rozdíly mezi hlavními představiteli na proces evropské integrace a na samotnou podobu českého transformačního postupu.
|
host ::
RSS.